Já chci být programátor!

16. srpna 2017 v 12:58 | -
Když jsem se v deváté třídě základní školy rozhodovala, jakou cestou se vydám dál, neměla jsem ani páru, co chci. Teda… Chtěla jsem se vyučit na servírku či kuchařku, ale s tím razantně nesouhlasila ředitelka a povolala si do školy mámu.
Kvůli tomu jsem nakonec skončila na Obchodní akademii. Vůbec jsem nevěděla, co tam dělám. Ale díky této škole jsem si nastavila nějaké ambice, dalo by se říci. Když se blížila maturita, docházelo mi, že tahle škola byla správnou volbou. Správným startem v mé budoucí kariéře. Nechci skončit někde za pultem jako prodavačka, nebo u pásu ve výrobě. Už bych ani tou servírkou být nechtěla.



Rozhodla jsem se tedy, že budu pokračovat dál. Měla jsem vybranou vysokou, už jsem málem posílala přihlášku a chystala se na přijímačky, když jsem si to celé rozmyslela. Z určitých osobních důvodů jsem se na to prostě vyprdla a po maturitě si hledala práci. Jenže! Ouha! I když obchodka byla, a do jisté míry stále je, docela prestižní škola, najít uplatnění v oboru bylo dost obtížné… Možná i zcela nemožné, bez známostí. Na poslední chvíli jsem si tak podala přihlášku na Vyšší odbornou školu. A jsem za to nesmírně ráda.

Zrovna jsem dodělala první rok. Každé zkouškové bylo o nervy, ale zrodila se zde má láska k programování.
Jen co jsme rozběhli IDE a začali v Javě s prvním jednoduchým prográmkem "Hello World", věděla jsem, že je to něco, co chci dělat celý svůj život… Chci být programátor!

Jenže to není jen tak, říct si, že budu programátor, chodit poctivě na hodiny a dělat, co učitel řekne. Když chce být člověk v tomhle dobrý, musí cvičit a cvičit, i doma! Poněkud jsem to zanedbávala, pak jsem se na to vykašlala s tím, že na to nemám mozek. Což možná nemám, ale věřím, že když člověk chce, všecko jde!

Takže jsem se zaregistrovala na ITNetwork (tím jim nechci dělat reklamu, ale je to supr stránka!), kde jsem začala s tutoriály.

No… A teď jsem na Slovensku, na pracovní stáži zrealizované přes Erasmus, nudím se tu a tak jsem se rozhodla, že začnu opět blogovat. Teď ale tak trochu jiným způsobem, než jsem to dělala dříve. (Zveřejňovala jsem prostřednictvím blogu své primitivní povídky a pohádky, jéje.)

Asi se teď ptáš, o čem to teda vlastně žvatlám? Prostě tenhle blog je takovým malým (ne)osobním deníčkem (snad)budoucího ajťáka! Ahahá!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Magicmax Magicmax | Web | 16. srpna 2017 v 13:39 | Reagovat

Ředitelka vypadá jako moc hodná a rozumná žena. :) Dobře, že se rozhodnula ti pomoci. :) Celé jsem si to přečetl a moc se mi tvůj článek líbí! :) Je to pěkný. Nechtěl bych to zažít ale pěkný to máš. :) Fandím ti a tvému mozku aby si ho měla opravdu dobrý! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama